mapka Karlovarský kraj Ústecký kraj Hlavní město Praha Středočeský kraj Liberecký kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Vysočina Jihomoravský kraj Zlínský kraj Moravskoslezký kraj Olomoucký kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj

nebo vybírejte podle turistických regionů



Prožitkový Geopark – Štastná země

Hlasujte: nelíbí se milíbí se mi (+5)
Loading...
Orientační mapka výletu

Prožitkový geopark se nachází v oblasti Českého ráje nedaleko Sedmihorek. Je realizován formou naučné stezky, kde se na řadě zastávek dozvíte informace k dějinám země a vývoji krajiny. Geopark vyžaduje běžnou fyzickou kondičku a je těžko zdolatelný s kočárkem.

Pošlete nám na e-mail info@vlastiveda.cz Váš tip na prima výlet a vyhrajte každý měsíc trička!

Prožitkový geopark je součástí arelu Štastná země v Radvánovicích nedaleko Karlovic, konkrétně pak spodní části areálu – lesu a údolí. Jedinou možnosti je tedy zaplatit vstupné do totoho dětského zábavního areálu plného přírodních prolézaček a volnočasových aktivit.

Prožitkový Geopark Český Ráj vás zavede formou mnoha zastavení do lesa a údolí a na několika zastávkách vám vysvětlí vývoj krajiny hravou formou pomocí interaktivních prvků. Děti si z písku například mohou postavit vodní hráz a potom vyzkoušet, co s ní udělá přívalová vlna vody.

Mini-geopark Český ráj v rámci areálu Štastná země byl realizován v rámci projektu Prožitkový Geopark – nové cesty k dějinám země a vývoji krajiny.

Zdroj fotek: Vít Jurásek

A na co můžete při průchodu geoparkem narazit?

1. Minerály
Minerály neboli nerosty tvoří zemskou kůru. Jejich vlastnosti jsou dány chemickým složením a podmínkami, za kterých vznikaly. Vyhledávané jsou především pěkně vyvinuté krystaly. Ty vznikají podle přesných pravidel, proto je jejich tvar jedním z vodítek při určování nerostu. Ne všechny minerály dokáží na pohled zaujmout, přesto však mohou být ceněnou surovinou.

2. Horniny

Když země vznikala, pomalu na povrchu chladla. Všechny horniny v té době byly vyvřelé, zvětrávaly a úlomky se posouvaly vlivem zemské přitažlivosti a větru. Později usazené horniny velmi často vznikaly v mořích či jezerech. Horniny přeměněné byly postiženy vysokými tlaky a teplotami. Původní zrna byla částečně nebo zcela roztavena či rozpuštěna. Vliv tlaku je znát na struktuře horniny.

3. Zkameněliny
Zkameněliny vypovídají o životě v době vzniku usazenin. Podle některých lze určit, jak je hornina stará, protože se vyskytovaly jen po krátkou dobu. V jemnozrnných horninách zůstávají často zachovány nejrůznější otisky rostlin či živočichů. V pískovcích jsou zkameněliny vzácností. V propustných horninách se zbytky často rozpustí. Můžeme zde však vidět stopy po pohybu živočichů.

4. Drahé kameny
Je mnoho minerálů, které se používají jako ozdobné. V geoparku Český ráj se jedná především o drahokamové odrůdy křemene. Jaspisy, chalcedony, karneoly, krystaly ametystů, záhněd či olivínů. Granáty se zde nacházejí jen omezeně, a tak se sem surovina dováží z Českého středohoří. Kameny se brousí a leští, aby plně vynikla jejich barva, odraz či lom světla.

5. Vulkanické horniny
Vyvřelé horniny mohou být buď hlubinné, jako například žula, která tvoří jádro Jizerských hor a Krkonoš, nebo výlevné. Výlevné horniny mohou obsahovat uzavřené bublinky plynu, ale většinou mají tak malé krystalky minerálů, že je nevidíme pouhým okem. Někdy tyto horniny pouze tvoří žíly, které vyplňují puklinu v zemské kůře, jindy se jedná o typické bývalé sopky. V některých lomech se těží lávové příkrovy.

6. Jizera
Řeka Jizera často měnila svou polohu v širokém údolí. Její štěrkové náplavy najdeme na Hruboskalsku a u Vyskře, později tekla od Žehrova skoro ke Hradu Kost. Nějakou dobu poté přenechala své koryto Pěnčínskému potoku, aby meandrovala v dnešním koridoru. V meziválečném období bylo mezi Turnovem a Svijany její meandrující koryto místy napřímeno. Model koryta Jizery představuje úsek přirozeného meandru u Rakous, kde protéká sevřeným skalnatým územím.

7. Trosky
Trosky jsou velmi zajímavým útvarem. Byly opravdovou sopkou. Roztavené horniny proudily až k zemskému povrchu, kde se rozlévaly. Tavenina strhávala cestou horniny v přívodním kanálu. Tak si můžeme všimnout úlomků pískovce v jinak tmavém podkladu. Příkrovy vulkanických hornin ochránily měkké sedimenty v okolí, a tak nám zde dodnes zůstaly vrstvy, které jinde odnesla voda.

8. Čedičové lávové proudy s olivínem
Olivínové koule jsou jedinými výraznými krystaly v jinak drobnozrnné hornině. Jejich jméno je odvozené od zelené barvy oliv. Největší naleziště jsou v lávových proudech na úbočí Kozákova. Jedná se o nejmladší sopečné období v naší oblasti. Sopka nebyla na vrcholu Kozákova, ale mezi Vescem a Prackovem. Od konce sopečné činnosti před 5 miliony let se však jeho vrchol zvedl o zhruba 300 m.

9. Pískovec
Zvětrávající horniny byly zdrojem písku, který byl splavován do moří. Ve vodě neudrží písek takový sklon jako na suché hromadě. Vlnění moře srovnává pláže. Říční delta postupuje směrem do moře a přeplavuje již uložený písek, zvlášť při povodních. Ve vodním prostředí dojde ke stmelení jednotlivých zrnek, a tak se z písku stane pískovec. Stěny skal vypovídají o době, kdy se písek usazoval.

10. Skalní město
Pískovcová kra je křehká a při pohybech zemské kůry se většinou rozláme na dost pravidelné kvádry. Pukliny mezi nimi se ještě pod pokryvem půdy rozšiřují. Voda vymele a odnese písek i menší kamínky, některé nestabilní bloky se zřítí. Postupně tak vzniknou samostatné skalní věže. Na skalních stěnách se pak vytvoří drobné tvary, jako jsou voštiny, dutiny, ale třeba i jeskyně.

11. Plakánek

Některá údolí se již nezahlubují a potoky, které v nich proudí, vytvoří rovné dno. Takovou rovinu nazýváme nivou. Na okrajích při patách skal často najdeme prameny. Voda, která přitéká skalními puklinami, se dere na povrch. Tam, kde je vody dostatek a tok má spád, stavěli lidé mlýny, pily či hamry. Voda sloužila i pro obranu hradů. Nad hradem Kost tak najdeme dvojici rybníků: Černý a Bílý.

12. Podtrosecká údolí
Údolí v Českém ráji jsou často velmi vlhká. Louky v nich neposkytovaly dobrou potravu pro dobytek, a tak zde vznikly celé kaskády rybníků. Některé z nich se zanesly blátem a pískem, dnes již neexistují a najdeme jen zbytky hrází. Ve vodních hladinách se zrcadlí skály, které mnohdy vyrůstají přímo z vody. V chladných údolích většinou nenajdeme mnoho jiných staveb než mlýny.

13. Sokol
Na Sokolu najdeme hned několik skalních měst. Chléviště je nad strmým svahem spadajícím dolů k Jizeře, Besedické skály a Kalich jsou typické svými zřícenými či nahnutými skalami a velmi úzkými puklinami. Nejsou zde však jen pískovce. Těsně pod pískovcovým vrcholem Sokola je čedičové těleso s malým suťovým polem. Jen kousek dál jsou šikmo zvrstvené pískovce na skále zvané Tyršova věž.

14. Klokočské a Betlémské skály
Mírně ukloněná kra končí směrem k obci Klokočí výraznou skalní hranou. Na jejím konci je zřícenina hradu Rotštejna. Z vyhlídky zvané Zdenčina skála je pěkný pohled na zákrut řeky Jizery. Skály v bočních údolích ukrývají mnoho jeskyní a jsou často pokryty voštinami. V hlubokých údolích se pak drží chladný vzduch a rostou zde kapradiny, které nacházíme spíš v horských lesích.

15. Kozlov
Skalní město nad osadou Podháj nese na temeni skal zbytky skalního hradu. Ten je označován jako Kozlov nebo jako Chlum, ale jeho pravé jméno není známo. Pískovcové bloky stojí na plastickém podkladě, který je tvořen jíly. Ty, zvlášť jsou-li mokré, jsou vahou skal vytlačovány a skály se naklánějí po svahu. Mnohé z nich se v minulosti zřítily a jejich zbytky byly vytěženy na stavební kámen.

16. Břidlice
Břidlice, které se těží u Železného Brodu, se správně nazývají fylity. Jde o horniny přeměněné, ale i přes metamorfózu v nich někdy zůstaly otisky živočichů. Břidlici lze štípat na velmi tenké plátky. Ty byly používány na pokrývání střech, taková krytina vydržela skoro 150 let. Jen se v polovině doby musela znovu přibýt, protože urezly železné hřeby, kterými bývala připevňována.

Areál Šťastná země

Karlovice – Radvánovice 11
511 62 Karlovice
Telefon: +420 731 382 921
E-mail: cerny@stastnazeme.cz
Internet: www.stastnazeme.cz


GPS souřadnice

50.5513054, 15.2234671 (latitude/šířka, longitude/délka)

N 50° 33' 4.69944'', E 15° 13' 24.48156''



Výlet - mapa okolí



Víte, že turistika spojená se zábavou je Geocaching?



Pridat.eu
Čtěte:   Národní přírodní památka Radouč - Mladá Boleslav

Napište nám komentář k tomuto článku




Tipy na výlety v regionu