Petřín – Praha

Hlasujte:

(+2)

Petřín je velmi oblíbeným výletním místem nejen Pražanů a je to jedna z nejznámějších dominant Prahy. Podle pověsti právě odsud bájná kněžna Libuše předpověděla městu Praze slávu, která hvězd se měla dotýkat. Jedná se o 327 m vysoký kopec v centru města. Na jeho vrcholu najdete nejen velmi známou a oblíbenou Petřínskou rozhlednu, ale nachází se zde i plno dalších zajímavých objektů.

Pošlete nám na e-mail info@vlastiveda.cz Váš tip na prima výlet a vyhrajte každý měsíc trička!

Během své historie tento kopec vystřídal řadu více čí méně známých pojmenování. Říkalo se mu nejen Petřín, ale i Hora, Kopec či Vrch sv. Vavřince, od něhož je odvozen německý název Laurenziberg a který pochází od názvu kostelíka, který stával na temeni hory. Kronikář Kosmas se své kronice popisuje Petřín jako skalnaté místo, což se latinsky řekne petra a údajně podle tohoto označení se místu začalo říkat Petřín. Město Praha ze zdejšího kamene – opuky, která se zde lámala, postavila mnoho staveb. Prvně jsou petřínské lomy zmíněny mnichem Sázavským, který se zmiňuje, že kameny odsud dal opat Silvestr ozdobit dlažbu Sázavského kláštera.

Na Petříně v dřívějších dobách stávalo i popraviště a to v blízkosti již zmíněného kostela sv. Vavřince. O zdejším popravišti se mluví i v souvislosti s vyvražděním Slavníkovců. Příslušníci rodu, které Přemyslovci nestačili povraždit 28. září 995 na Libici, pobíjeli poté na Petříně. Popraviště svému účelu sloužilo až do 14. století, především pak k trestání velkých protistátních přečinů. Až po vybudování Hladové zdi Karlem IV. bylo přesunuto na protější vrch Vítkov.

Zmíněná Hladová zeď zde byla postavena v letech 1360 – 1362 a sloužila k posílení městského opevnění Pražského hradu i Malé strany proti útokům ze západu a jihu. Původně byla 4 – 4,5 m vysoká a 1,8 m široká. Někdy je označována také jako Zubatá. Jedná se o opukovou hradbu, která je v horní části opatřená cimbuřím, ochozem, střílnami a několika předsunutými věžemi tzv. bastiony. Zeď se táhla od Újezdu až po Strahov a dále k Hradčanům. Hladová zeď se jí začalo říkat až ve vztahu k hladomoru, který vypukl v roce 1361, a stavba poskytla obživu mnohým nezaměstnaným z řad chudiny.

Dalším zajímavým místem na Petříně je Štefánikova hvězdárna, která je určena široké veřejnosti a slouží k popularizaci astronomie. Do provozu byla uvedena v roce 1928. Nabízí nejen možnost pozorování hvězdné oblohy ve večerních hodinách, ale i k přednáškám a výstavám. V přízemí budovy se nachází i menší odborná knihovna.

Mezi další zdejší zajímavé objekty patří Petřínská rozhledna, která je více popsána v článku o rozhlednách, zrcadlové bludiště, kalvárie neboli křížová cesta, letohrádek Kinských, sloupové sluneční hodiny a mnoho soch. Mezi asi nejznámější sochy patří K. H. Mácha, Jan Neruda, M. R. Stefánik u Hvězdárny, Hana Kvapilová a mnohé další.